Český ráj

Semily jsou okresní město na řece Jizeře, ke kterému náleží i mnoho okolních osad. Původní ves je připomínaná roku 1352. V okolí se těžilo zlato, měď a železná ruda. Město bylo převážně dřevěné a několikrát ho postihly požáry. Největší byl roku 1691.

Kostel sv. Petra a Pavla z r. 1908 je novorománský v místě dřívějšího barokního. Barokní hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele pochází z let 1723-27. V barokním zámku z roku 1691 sídlí okresní úřad. Muzeum a Pojizerskou galerii najdete v rodném domě I. Olbrachta. Uvnitř je galerie 25 významných semilských osobností a netradiční etnografická expozice. Semily jsou rodištěm politika Františka Ladislava Riegera (1818-1903) a spisovatele Ivana Olbrachta (1882-1952). Oba připomínají pomníky ve středu města. V Semilech převládá textilní průmysl.

Naši trasu začněte na náměstí, odkud se vydáte po červené a modré značce kolem společného pomníku Antala Staška a Ivana Olbrachta. Po červené značce projdete obcí Bitouchov po proudu řeky Jizery, kde mají krásnou kapličku s cibulovou lucernou. Za Bitouchovem se červená značka setkává s modrou, která přichází ze semilského nádraží. Po krátkém úseku žlutá značka odbočuje vpravo a vede na okraj kaňonovitého údolí Jizery.

Naše trasa pokračuje stále po červeně značené Riegerově stezce, která vstoupí do lesa a začne procházet kaňonem Jizery. Stezku vybudoval Klub českých turistů ze Semil v roce 1909. Do kaňonu vstoupíte po ochozu, kterým překonáte skalní bránu. Ta bývala v minulosti ještě užší a při povodních se zde hromadilo naplavené dřevo. Proto dal před výstavbou své přádelny semilský továrník Schmidt soutěsku rozšířit na dnešní šířku 15 až 20 m.

Za galerií půjdete kolem jezu, kde začíná 1300 m dlouhý tunel. Ten odvádí vodu do podspálovské hydroelektrárny. Dále minete skálu U Lva a serpentinami vystoupáte na Böhmovu vyhlídku, pojmenovanou po prvním předsedovi semilského odboru KČT. Dobře je vidět 100 m vysoká protější Krkavčí skála a železniční trať, překonávající soutěsku několika tunely a galeriemi.

Za vyhlídkou je zastřešené odpočívadlo a za ním sestoupíte opět až k řece. Stezka zde vede 12 m dlouhým tunelem. Za pramenem vystoupáte zase výše nad hladinu Jizery. Minete ústí tunelu a upravený pramen Antala Staška. Dorazíte k hydroelektrárně z let 1921-26, která využívá velkého spádu Jizery v těchto místech (24 m).

Červená pokračuje k hotelu v Podspálově (možnost občerstvení). V Podspálově je také zastávka na železniční trati ze Železného Brodu do Tanvaldu. Železnici můžete použít pro zkrácení cesty do Železného Brodu (5,5 km). Naše trasa pokračuje po červené značce vlevo po mostě přes řeku Kamenici, která zde ústí do Jizery. Následuje silniční úsek podél řeky Jizery až do Železného Brodu.

Železný Brod dostal název v 16. století podle brodu, v jehož okolí se už v 10. století těžila železná ruda. Původní vsi Brod a Brodec ze 14. století se staly městečkem v roce 1501. Velkou tradici má zdejší sklářská výroba. Od roku 1920 je ve městě odborná sklářská škola. Gotický kostel sv. Jakuba byl zbarokizován r. 1763. Na hřbitově je kostnice z roku 1765 a dřevěná osmiboká zvonice z roku 1761. Jižně nad městem stojí barokní kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1769.

V Železném Brodě jsou četné roubené domy městského typu. V místní části Trávníky je památková rezervace lidové architektury. Na náměstí stojí národopisné muzeum Horního Pojizeří v někdejším měšťanském domě Klemencovsku z roku 1792, který je od roku 1936 součástí budovy spořitelny. Uvnitř najdete především expozici vývoje železnobrodského sklářství. Muzeum má pobočku v roubeném domě Běliště, který býval koželužnou a barvírnou a pochází z roku 1807. Expozice je věnována městu a geologickému vývoji Železnobrodska. Ve městě se narodil malíř Vlastimil Rada (1895-1962) a hudební skladatel Vlastimil Vipler (1903-72).

Naše trasa pokračuje po modré značce po mostě přes Jizeru kolem autobusového nádraží. Před vlakovým nádražím odbočíte vlevo na žlutou značku. Do Semil se můžete vrátit vlakem. Projedete přitom znovu soutěsku řeky Jizery po železnici, která ji překonává pomocí čtyř tunelů.

Budete-li pokračovat pěšky, půjdete po žluté značce přes Pelechov, překonáte údolí Mlýnského potoka a vystoupáte do Proseče. Za kravínem dojdete na hlavní silnici a po ní společně s modrou značkou dorazíte k odbočce na vyhlídku na Krkavčí skále. Tam vás dovede modrá značka. Z vyhlídky spatříte nejkrásnější pohled do údolí Jizery. Vrátíte se k silnici na žlutou značku, která vás bezpečně dovede zpět do Semil na výchozí místo naší trasy (19 km).