Rozhledna představuje specifický typ technické stavby. Jejím hlavním a často jediným smyslem je výhled do krajiny. Má tedy řadu společných rysů s městskými, strážními a hradními věžemi, které byly kdysi postaveny k podobným účelům. Moderní rozhledny se také svým vzhledem často blíží výškovým konstrukcím určeným pro rozhlasové či televizní vysílání anebo pro mobilní telefonii. Ovšem výhled mohou poskytovat také různé přírodní, nejčastěji skalní vyhlídky, altány či parkové gloriety. Rozhledny se od všech těchto zmíněných objektů liší tím, že se jedná o stavby
První vyhlídkové věže na území dnešní České republiky stavěli bohatí feudálové, většinou jako romantické dominanty svých zámeckých parků. Později se přidala lázeňská města, která se snažila nabídnout svým hostům atraktivní cíl vycházek. Největší rozmach ve výstavbě rozhleden nastal s rozvojem turistického hnutí. V 80. a 90. letech byly na mnoha místech Čech, Moravy a Slezska založeny turistické spolky. Výstavba rozhleden se pro řadu z nich stala prestižní záležitostí, neboť nový vyhlídkový objekt představoval nejen zajímavý cíl výletů, ale také zdroj peněz a v neposlední řadě i daleko viditelný symbol úspěšné činnosti spolku. Mezi lety 1880 až 1914 bylo postaveno téměř 200 rozhleden, počínaje jednoduchými dřevěnými konstrukcemi (které často vydržely jen několik let) přes železné rozhledny až po honosné kamenné nebo cihlové věže, jež jsou dnes často řazeny mezi kulturní a technické památky. Několik desítek vyhlídkových staveb, obvykle spojených s objekty výletních restaurací, bylo postaveno také v období první republiky. V letech 1945 až 1989 naopak výstavba rozhleden stagnovala, neboť tehdejší režim nepřál rozvoji svobodné spolkové a občanské činnosti. K obratu došlo až po roce 1989. Mnohé do té doby zchátralé a opuštěné věže byly opraveny a s velkou slávou opět zpřístupněny. Od roku 2000 se také ve velké míře staví nové rozhledny. Většinou se jedná o víceúčelové konstrukce, sloužící v prvé řadě potřebám telekomunikací (zejména mobilní telefonii) a rovněž turistům, na něž se pamatuje vyhlídkovými plošinami. Přibývá také staveb, které si stavějí města a obce za vlastní (či evropské) peníze a kterými se snaží podpořit turistický ruch. A v neposlední řadě vznikají i rozhledny postavené soukromými osobami, jejichž majitelé chtějí udělat radost sobě i dalším příznivcům dalekých výhledů.
V České republice stojí nyní (v roce 2010) téměř 300 rozhleden, z nichž přibližně polovina byla postavena po roce 1990.
Český ráj nabízí celou řadu turistických lákadel, počínaje jedinečnými skalními městy a útvary přes rozsáhlé lesy a rybníky vhodné ke koupání až po starobylá města a malebné vesnice. Vzhledem k charakteru krajiny se zde rozhledny nevyskytují tak často jako například v nedalekých Jizerských nebo Lužických horách. Přesto tu je řada míst, nabízejících krásné výhledy do okolí. V prvé řadě jsou to zpřístupněné skalní útvary, z nichž mezi nejznámější patří Hlavatice u Turnova, Šikmá věž či Hlaholská vyhlídka v Prachovských skalách, Zdenčina skála v Klokočských skalách či třeba vyhlídka zvaná Zahrádka nad údolím Jizery v Malé Skále.
Skutečných rozhleden zde najdeme pouze šest. Reprezentují ovšem různé historické epochy a konstrukční typy. Nejstarší z nich je kamenná rozhledna Milohlídka v Jičíně z roku 1843. Ze zlaté turistické éry na přelomu 19. a 20. století pocházejí cihlové věže na Kopanině u Malé Skály a na hoře Tábor u Lomnice nad Popelkou. Ocelové konstrukce na Kozákově u Semil a na Kozinci u Nové Paky jsou představitelkami multifunkčních staveb vzniklých v nedávné době a spojujících potřeby telekomunikací a zároveň turistiky. Naprosto ojedinělou stavbou je pak nový lyžařský můstek v Lomnici nad Popelkou, jehož součástí je veřejně přístupný vyhlídkový ochoz.