Český ráj

Ve 20. století zažila Mladá Boleslav dvě reprezentativní výstavy. Pro první z nich, Severočeskou výstavu v roce 1912, byl v návaznosti na nové veřejné budovy v Palackého ulici, jež měly reprezentovat sílu města na přelomu dvou století, vybudován důstojný výstavní areál. Ten byl pak v souvislosti s další severočeskou výstavou v roce 1927 rozšířen o nové pavilóny.

Veletrhům v Mladé Boleslavi už dávno odzvonilo, výstavní pavilóny odnesl čas. Jeden z nich byl třeba kuriózně zbourán na žádost zakladatele mladoboleslavské automobilky Václava Klementa, protože se kolem něj soustřeďoval velký hluk narušující rodinný klid v blízké továrníkově vile. Co ovšem zůstalo po slavné, byť velmi krátké tradici, je název městského parku, kterému se dodnes říká Výstaviště.

Jeho dominantou je někdejší hudební altán, přebudovaný na útulnou kavárnu. Místo, které dnes můžeme směle nazvat oázou klidu, nabízí kromě zeleně také zajímavá sochářská díla. U balustrády někdejšího hudebního pavilonu jsou zakomponována díla V. Sapíka - sousoší tančících žen. V centrálním prostoru nalezneme fontánu s dívčím aktem držící v rukou lotosový květ od K. Kotrby. V zadní části parku mezi překrásnými budovami městského divadla a sokolovny nalezneme sochu zvanou Poutník. Jde o pomník J. A. Komenského z roku 1928 z dílny sochařského umělce L. Šalouna.