Český ráj

Bývala tu známá hospoda U české koruny, míval tu advokátní kancelář JUDr. Antonín Zeman (spisovatel Antal Stašek) a zde se také narodil jeho syn Kamil Zeman (spisovatel Ivan Olbracht) Původně panský dům s důchodní kanceláří a solnicí je připomínán již v 17. století. Od roku 1960 slouží muzejním účelům. V patře a v podkroví jsou umístěny stálé expozice, přízemní místnosti jsou využívány pro krátkodobé výstavy a kulturní akce. Muzeum a Pojizerská galerie patří k významným kulturním centrům Semil.

Antal Stašek se narodil roku 1843 v nedalekém Stanovém a do Semil se přistěhoval v roce 1878. Z počátku psal především verše, ale největšího úspěchu dosáhl knihou o podkrkonošských spiritistech „Blouznivci našich hor“. Velmi úspěšný byl i román „O ševci Matoušovi a jeho přátelích“. Na přelomu 19. a 20. století Staškova popularita kulminovala a po otevření Riegrovy stezky v roce 1909 početné skupiny turistů po absolvování trasy ze Železného Brodu vyčkávaly před jeho domem v naději, že zahlédnou známého spisovatele. Většinou se jim to podařilo, Stašek jim pokynul z okna, někdy vyšel i před dům. Po dramtickém vývoji hospodaření městské spořitelny, jíž byl ředitelem, rezignoval na funkci a odstěhoval se do Prahy, kde roku 1931 zemřel. Antalu Staškovi byl v semilském urnovém háji postaven pomník a byla sem i přemístěna urna. Roku 1933 však byla urna odcizena a ani přes vypsanou odměnu za vypátrání pachatele se ji nikdy nepodařilo najít.

Staškův syn Kamil šel v otcových šlépějích, zabýval se literární tvorbou a žurnalistikou. Zvolil si pseudonym Ivan Olbracht. V letech 1909 - 1916 pracoval jako redaktor Dělnických listů ve Vídni. V té době mu vyšly první dvě významné práce „O zlých samotářích“ a Žalář nejtemnější“. Po založení komunistické strany se stal jejím oddaným stoupencem a bouřlivé sociální hnutí poválečných let se snažil vystihnout v románu „Anna Proletářka“. V roce 1929 se postavil spolu s dalšími spisovateli proti Gottwaldem nastolenému kursu ve straně a z KSČ vystoupil. V polovině 30. let obrátil svou pozornost k problémům nejvýchodnější části republiky. Na Podkarpatské Rusi vznikly knihy „Hory a staletí“, „Golet v údolí“ a jeho vrcholné dílo „Nikola Šuhaj loupežník“. Ivan Olbracht zemřel roku 1952 v Praze.

Oba spisovatele zpodobnil roku 1960 akademický sochař Josef Malejovský v bronzovém sousoší před vstupem do Palackého sadů.