Pomlázka je jedním ze symbolů Velikonoc. Je to spletený svazek proutků, který bývá na tenčím konci ozdoben barevnými pentlemi. Chlapci s ní na Velikonoční pondělí, též na „mrskaný pondělek“, „chodí na koledu“ a osobně symbolicky šlehají pozadí zvolených dívek a žen. Při šlehání se recitují nebo zpívají koledy. „Pomlázkou“ je přeneseně nazývána i sama koleda, „výslužka“ za vyšlehání: Zpravidla to bývají malovaná velikonoční vejce, ale také pentličky na pomlázku, dětem sladkosti nebo domácí perníčky a pánům něco ostřejšího.
Pomlázka je nástroj spletený z několika proutků, většinou 6–12, typicky ze sudého počtu, nejčastěji vrbových. Typický způsob splétání pomlázky je stejný jako pro ukončování okraje košíků, tedy z osmi stejně dlouhých prutů, kdy se vrchní z jedné čtveřice provléká zpředu prostředkem protější čtveřice, mezi jejími dvěma páry, a zadem se zase vrací na spodek/vnitřek své původní čtveřice. Vzniká tak svazek zhruba čtvercového průřezu.
Tradičně se k pletení používá košíkářské vrbové proutí. Dnes už lze pomlázky i kupovat, některé pak mohou být spleteny třeba i z rotanu, tedy sice z přírodního materiálu, ale bez kůry i lýka a hlavně sušené. Dalšími moderními materiály, které lze na koledách zahlédnout, jsou i bužírky z drátů. Takové „pomlázky“ pak lze využívat opakovaně po desítky let.
Držadlo se po dokončení pletení snadno vytvoří z dodatečného proutku omotáním zbývajících konců pomlázky, k pletení již příliš tlustých a neohebných. Ozdobné oplétání lze vytvořit z dalších tří nebo čtyř krátkých proutků: Stačí je upevnit nad držadlo prostrčením skrz pomlázku, symetricky po třetinách nebo čtvrtinách pomyslného kruhu, a pak je dokola ohýbat jeden o druhý, jako u věnečku z pampelišek.
Zbývá pomlázku ozdobit pentlemi. Tyto nemají jen ozdobný účel, ale také ochranný – brzdí údery pomlázky a oslavný. Odměnou mládenci za pošlehání bývá nejen vajíčko nebo jakákoli další koleda, ale také pentle na pomlázku. Určitě by neměla chybět ta červená.
Zdroj: Wikipedie
