Vyhledávání

Český ráj

Český ráj

Vyhledávání

Fenomén Riegrovy stezky znovu ožije v podobě nové naučné stezky

Riegrova stezka 1

Tisková zpráva ze dne 6.10.2008

Ve čtvrtek 9. října bude slavnostně předána do užívání veřejnosti nová naučná stezka podél legendární Riegrovy stezky mezi Semily a Spálovem u Železného Brodu. Otevření obnovené stezky proběhne u příležitosti 99. výročí otevření Riegrovy stezky a symbolicky zahájí stý rok její existence, v rámci kterého proběhne další etapa úprav stezky, bude připravena výstava o historii stezky a k již vybudované naučné stezce bude vydána monotematická publikace.

Nová naučná stezka obsahuje celkem 15 zastavení, věnovaných ochraně přírody, fauně a flóře, geologii, turistice a technickým zajímavostem v údolí. Informační panely, obsahující texty v českém a anglickém jazyce jsou doplněny ilustračními obrázky a fotografiemi.

„Původní naučná stezka byla v údolí Jizery vybudována v roce 1983. Autorem textů byl profesor RNDr. Fediuk. Stezka měla 12 zastavení,“ přibližuje Jiří Lukeš ze Sdružení Český ráj. Původní naučnou stezku nechal zbudovat bývalý Okresní úřad v Semilech, který k této příležitosti vydal také tištěného geologického průvodce. „Po dvaceti letech provozu informační systém nesloužil svému účelu, text na tabulích byl navíc příliš odborný, proto bylo v roce 2006 rozhodnuto o její rekonstrukci,“ uvádí Lukeš.

Opravu iniciovalo semilské informační středisko a zástupci nově založeného geoparku. Se záměrem souhlasilo vedení semilské radnice, projekt podpořil Liberecký kraj, který v letech 2006-2008 zajistil rekonstrukci visuté lávky v části zvané Galerie, polovinou nákladů se vedle města Semily podílel na rekonstrukci informačního systému a financoval rekonstrukci dřevěných mostků o opravu zábradlí. Vše v celkové hodnotě 420 tisíc Kč.

Koordinátorem projektu rekonstrukce informačního systému na Riegrově stezce bylo Sdružení Český ráj, odborným partnerem Geopark Český ráj, o. p. s. v osobě mineraloga turnovského muzea RNDr. Tomáše Řídkošila. Původní harmonogram dokončení ještě v roce 2007 se nepodařilo naplnit z důvodu tématické komplexnosti stezky a obtížného shromažďování odborných podkladů, zejména z oblasti geologie. Proto byla kompletní obnova informačního systému dokončena až v roce 2008 Mezi první uživatele nové naučné stezky patřili účastníci konference sítě Evropských Geoparků UNESCO, která proběhla v Turnově ve dnech 18. - 21. září 2008.

„Rekonstrukce stezky je součástí rozsáhlého záměru Města Semily a Libereckého kraje, jehož součástí jsou i technické úpravy stezky a vydání monografické publikace. Celý projekt je směrován k roku 2009, kdy uplynule 100 let od vybudování Riegrovy stezky. Další technické práce by měly proběhnout ještě v roce 2008, v roce 2009 bude vydána publikace,“ řekl Jan Farský, starosta Města Semily.

Rekonstrukce Riegrovy stezky je zároveň součástí projektu Greenway Jizera ve smyslu rozvoje koridoru řeky Jizery pro bezmotorovou dopravu (mj. pěší, cyklo nebo vodní). Koordinátorem projektu je Sdružení Český ráj, projekt podporuje mj. Škoda Auto, a. s. Oprava naučné stezky by mohla být modelovým příkladem vícestranného partnerství při realizaci rozvojových aktivit v turistickém regionu Český ráj.

Místo setkání: Čtvrtek 9. října ve 13.00 hodin na začátku Riegrovy stezky od Semil. Předpokládané ukončení v 16 hodin v Hotelu Pod Spálovem.

Pro přijíždějící autem: Ze Semil pokračujte směrem na Bítouchov a dole kolem ČOV jeďte co nejdále k začátku stezky - na místě bude provizorní značení.

Fotopointy: Slavnostní přestřižení pásky, průchod po visuté lávce v soutěsce Galerie (13 - 13.30 hodin), návštěva elektrárny v Podspálově (14.30 - 15.00 hodin).

Předběžný program:

13.00 hod. - setkání, zahájení (Bítouchov, vstup do lesa)

13.30 hod. - fotopoint (Galerie)

14.30 hod. - elektrárna Podspálov (exkurze)

15.30 hod. - občerstvení (Hotel Pod Spálovem)

16.30 hod. - ukončení akce, rozvoz účastníků

Podrobnosti na okraj k fenoménu riegrovy stezky

Údolí Jizery

Řeka Jizera, pramenící na jižním svahu hory Smrk v Jizerských horách, protéká po 50 km dlouhé pouti jedním z krajinářsky nejzajímavějších údolí Čech, přírodní rezervací Údolí Jizery, vyhlášenou v roce 1951 (od r. 1992 přírodní rezervace). Skalní soutěska Galerie u Bítouchova byla vyhlášena v roce 1990 za chráněný přírodní výtvor (od r. 1992 přírodní památka).

Přírodní rezervace Údolí Jizery tvoří hluboké říční kaňonovité údolí. Území je cenné po stránce geologické, botanické i zoologické. Pro pěší návštěvníky je hluboký a úzký kaňon zpřístupněn stezkou, pojmenovanou po nejvýznamnějším semilském rodákovi F. L. Riegrovi. V roce 1983 byla doplněna o stezku naučnou, vzhledem k pozoruhodnému krajinnému rázu a řadě přírodních, geologických a geomorfologických pozoruhodností. Díky specifickým geologickým a přírodním podmínkám má toto území výjimečnou faunu i floru.

Na vzhledu údolí se podepsal také technický pokrok. Mezi technické zajímavosti patří série tunelů na železniční trati na protějším břehu řeky. Jedinečným vodním dílem je hydroelektrárna nedaleko soutoku Jizery a Kamenice, zbudovaná ve dvacátých letech minulého století, která sice nepříznivě ovlivňuje průtok řeky, avšak nenarušuje nijak charakter údolí. Riegrova stezka je stále jedním z nejvyhledávanějších cílů v celém regionu.

Úsek ze Spálova do Bítouchova, dlouhý 3,5 km, představuje nejatraktivnější část původní stezky ze Semil do Železného Brodu, zbudované v roce 1909 zásluhou Klubu českých turistů. Po horní hraně údolí vede žlutě a modře značená Kamenického stezka. Na ní se nachází několik skalních vyhlídek, z nichž nejznámější je Myší skála u Spálova. Lze jí využít ke zpáteční cestě. Náročnější turisté si mohou zvolit k návratu i cestu přes Bozkov a Palackého stezkou podle Kamenice.

Z důvodu výskytu živočichů vázaných na specifický vodní biotop byl tok Jizery zařazen mezi významné evropské lokality soustavy NATURA 2000. Předmětem ochrany je vranka obecná (Cottus gobio). Vranky žijí při dně čistých horských potoků a řek.

Geologie

Riegrova stezka je zajímavou geologickou lokalitou severních Čech. V délce zhruba 3 km se Jizera probíjí hluboce zaříznutým skalnatým údolím od Bítouchova k soutoku s Kamenicí u Spálova. Místy až 130 metrů nad říčním korytem ční strmá skaliska.

Tuto výšku hloubila Jizera 5 miliónů let, od období mladších třetihor. Její spád v tomto úseku činí 1 metr na 100 metrů délky toku. Stezka se chvílemi vine těsně nad řekou, potom doslova přilepena ke skalám stoupá vysoko do srázného úbočí, překonává nejstrmější úsek lávkou zavěšenou na svislé skalní stěně, tunelovým průvlekem protíná horninovou výspu, aby zase pokračovala klidnými rovinnými pasážemi.

Není to procházka upraveným parkem, ale projde tu každý, kdo je zvyklý podnikat turistické výlety běžné náročnosti. A aby požitek z putování po Riegrově stezce byl ještě více umocněn, bylo zde v roce 1983 rozmístěno 12 tabulí naučné stezky, podrobněji informující o geologických zajímavostech trasy. Skály, lemující tok Jizery, tak promlouvají o tom, jak příroda utvářela tento malebný kout naší vlasti.

Lidská díla

Nejmladší zdejší technickou památkou je vodní elektrárna z dvacátých let minulého století. Aby bylo možno využít k výrobě elektřiny velkého spádu Jizery před soutokem s Kamenicí, byl v údolí vybudován jez. Z něj může bez překážek proudit vodním tunelem voda k turbínám elektrárny. Nejobtížnějším objektem z celé stavby byla štola. Ražená část prochází horským masivem vytvořeným výhradně vyvřelými horninami, které jsou velice pevné, takže každý, i sebemenší výběžek skály bylo nutno odstřelit. K ražení musely být nasazeny pneumatické vrtací soupravy. Vylámaný objem skály činil 16 000 m3 - více než 420 železničních vagónů - byl složitým způsobem po lávkách přepravován na místo na konci Bítouchova, později zalesněné. Na ražený vodní tunel navazuje ve směru k elektrárně úboční štola, dlouhá 437 m.

Nejstarším lidským dílem v kaňonu a dobovou technickou kuriozitou jsou říkovské železniční tunely na dráze Pardubice - Liberec, uvedené do provozu roku 1859. Z celé stavby téměř dvousetkilometrové trati byl nejobtížnější právě tento úsek, kde se stavitelé potýkali s masivem kolmých, až 70 m vysokých skalních stěn. Celková délka čtyř tunelů je 743 m, ke druhému a třetímu tunelu byly v šedesátých letech dvacátého století přistavěny betonové záchytné galerie na ochranu proti padajícím balvanům.

V roce 1870 nechala textilní firma Schmitt v Bítouchově, jejíž tovární objekty byly častými povodněmi nejvíce ohrožovány, rozsáhlým odstřelem skal rozšířit soutěsku, která byla původně v nejužším místě široká jen něco přes metr. Tato soutěska, dlouhá cca 80 m, se dala ještě v polovině 19. století přeskočit. Soutěska byla zpřístupněna visutou lávkou v roce 1909. Zbudování této 77 m dlouhé visuté galerie 5,5 m nad hladinou Jizery bylo pracné, neboť jejích 20 železných nosičů bylo nutno zapustit 70 cm hluboko do tvrdé fylitové skály.

Elektrárna

V Podspálově přibírá Jizera svůj největší pravostranný přítok. Říčka Kamenice pramení u Kristiánova a po 36 km přivádí vodu z Jizerských hor do Jizery. Původní vzhled údolí změnila výstavba vodní elektrárny, v září 1929 blízko ní vznikla Crhova turistická chata (dnešní hotel).

Neobvykle řešená vodní elektrárna byla těsně nad soutokem Jizery s Kamenicí vybudována v letech 1921 - 26. Voda z Jizery je do ní přiváděna 1,75 km dlouhou štolou se spádem 25 m. Tři čtvrtiny délky bylo nutno razit jako tunel ve skále. Zbytek štoly je vyzděn v úbočí svahu a ústí do „vodního zámku“ (vyrovnávací komory), stojícího nad budovou elektrárny. Z něho voda padá tlakovým potrubím k turbínám a přebytek je odveden kaskádami do odpadního kanálu.

Vodní elektrárna sloužila bez překážek celých 72 let. V roce 1998 bylo přistoupeno k modernizaci elektrárny. Celá modernizace probíhala za plného provozu rozvodny 10,5 kV a 35 kV. Proběhla mj. výměna turbín - Francisovy horizontální turbíny byly nahrazeny vertikálními přímoproudovými turbínami Kaplanovými. Odstavení z provozu trvalo pouhých 11 měsíců. Modernizací se zvýšil výkon elektrárny na 2,4 MW, průměrná výroba dosahuje 12 GWh ročně. Nový řídící systém vychází z požadavku na bezobslužný provoz elektrárny. Při rekonstrukci se podařilo ponechat krásnému dílu jeho jedinečnost a dobře navázat na práci našich předků.

Turistika

Vzrůstající zájem o turistiku vedl v roce 1888 k založení Klubu českých turistů. V Semilech pracoval okrašlovací spolek, který na Semilsku zpřístupnil Krkavčí skálu s vyhlídkou. Semilský Okrašlovací spolek vybudoval v roce 1898 ve městě park, nazvaný Sady Palackého. Návrh, aby městský park byl spojen s romantickým údolím Jizery turistickým chodníkem, který by vedl až na Spálov, vznikl v r. 1901.

Železnobrodský odbor KČT zřídil v roce 1903 turistickou stezku vedoucí od Železného Brodu k ústí říčky Kamenice do Jizery pod Spálovem. V r. 1908 bylo v Semilech rozhodnuto začít se stavbou stezky, iniciativa byla předána KČT. Vznik semilského odboru KČT inicioval Antonín Böhm, nový okresní hejtman v Semilech. Stavba stezky byla zahájena v červnu 1909, stezka byla pojmenována po nejslavnějším semilském rodákovi Dr. F. L. Riegrovi.

Riegrova turistická stezka byla 5,1 km dlouhá, z toho nová část 3,8 km. Stavba nové části trvala tři měsíce, bylo na ní vystříleno 304 kg dynamitu při 2053 ranách. Slavnostní otevření stezky se konalo 10. října 1909. Riegrova stezka byla ihned po otevření hojně navštěvována. Za první rok jí prošlo 80 tisíc návštěvníků.

Přístřešek umožňující oddech, občerstvení, příjemné posezení s výhledem na Krkavčí skálu zde stojí od r. 1973( nejedná se o původní přístřešek, ale o novou stavbu, realizovanou v roce 2001 Lesy ČR s.p. na místě stavby původní). V Pěšorestu, jak byl přístřešek nazván, měli návštěvníci k dispozici i sešitek, do něhož mohli zaznamenávat své dojmy a připomínky.

Tiskovou zprávu lze stáhnout zde: ikona souboruRiegrova stezka

Riegrovka

1

1

 
2

2

 
 
Vytvořeno 7.10.2008 12:07:04 | přečteno 57x | zdarska
 
cesky rajliberecky krajkralovehradecky krajstredocesky krajlogoGPCRgreen wayCzechRepubliclogo
 
load