Benešov u Semil
Obec Benešov u Semil se rozkládá na jižním svahu Benešovského vrchu, z něhož se nabízí pěkný výhled na hřebeny Krkonoš, Ještěd, Tábor, Kozákov a Kumburk. Přirozenou jižní hranici obce tvoří řeka Jizera, která zde vytváří malebná zákoutí.
Turistika, sport, spolky
Benešov je ideálním výchozím místem pro turistiku a cykloturistiku. V létě se zde nabízí možnost přírodního koupání i rybaření a v sousedství obce se nachází také golfové hřiště. Pro vyznavače běžeckého lyžování je v zimě nad obcí upravován okruh s lyžařskou stopou.
Obcí procházejí dvě značené cyklotrasy – regionální cyklotrasa č. 4174 (Vysoké nad Jizerou – Lomnice nad Popelkou), a především nadregionální dálková cyklotrasa č. 17 – Greenway Jizera, která podél toku řeky Jizery v délce 170 km propojuje Jizerské hory, Krkonoše, Horní Pojizeří, Český ráj, Polabí a Prahu.
Dlouhou tradici má v Benešově spolková činnost a sport. V obci působí Sbor dobrovolných hasičů, Tělocvičná jednota Sokol, Divadelní soubor Jizeran, Myslivecký spolek Jizera, Klub českých turistů, Tělovýchovná jednota a nejnověji spolek Kulturníci.
Zázemí pro rodiny a sportovní akce poskytuje víceúčelový sportovní areál v hoření části obce a víceúčelový hasičský areál v Podolí.
Obec na řece Jizeře
Obec Benešov u Semil, o níž se listiny poprvé zmiňují v roce 1411, se rozkládá na pravém břehu řeky Jizery. Ta vytvořila dva výrazné meandry, v nichž se nacházejí místní části Podmošna a Hradišťata.
Až do roku 1878, kdy byla dokončena stavba silnice spojující Semily a Sytovou, to byly jen samoty.
V roce 1882 zahájil v Podmošně, v nově postavené továrně, výrobu příze František Matouš, první továrník českého původu v celém Pojizeří. Druhou textilní továrnu začal na Hradišťatech budovat Josef V. Hybler v roce 1894. V průběhu několika let se pak obě tyto části obce zaplnily domky a obytnými domy. Třetí z místních továren, mechanická tkalcovna Josefa L. Menšíka v Podolí, byla dána do provozu v roce 1926.
A protože silnice kopíruje tok řeky, vjede každý, kdo po ní projíždí, do Benešova u Semil hned třikrát.
Vlastní centrum Benešova s obecním úřadem, školou, sportovním areálem či hasičskou zbrojnicí se ovšem nachází v horní části obce. Tam se dochovalo i několik půvabných roubených chalup, dvě výklenkové kapličky z 19. století a především pomník Mistra Jana Husa, který tu byl odhalen 16. června 1901.
Visutá lávka přes Jizeru
Řeka Jizera, největší pravostranný přítok Labe, pramení na jižním svahu hory Smrk v Jizerských horách a přitéká do Benešova u Semil po téměř padesátikilometrové pouti.
Lávka, která řeku v Benešově překračuje, využívá kamenné opěrné zdi jezu a je jediným místem obce, kde lze přejít na druhou stranu suchou nohou. Slouží bořkovským a benešovským občanům, kteří žijí na levém břehu Jizery, i majitelům rekreačních objektů, rybářům či houbařům. Cestují tudy i výletníci na trase z Košťálova přes Benešov do Bozkova a Bozkovských jeskyní.
V roce 1965 prošel jez velkou opravou, v jejímž průběhu byla nad korunou jezu zbudována lávka pro pěší, sloužit začala v lednu 1966. Bohužel podpěry lávky se staly při povodních překážkou pro plovoucí kmeny, které se na nich zachycovaly a ohrožovaly nejen lávku, ale i jez. V roce 1993 poškodily tající ledy lávku natolik, že musela být uzavřena.
V létě roku 2002 byla o několik metrů níže pod jezem postavena visutá lávka moderního alpského stylu, která je v této podobě unikátní nejen v České republice, ale i v Evropě. Dřevěné nosníky, mostovka i zábradlí nesedí na podpěrách, ale jsou neseny ocelovou kotevní konstrukcí a lany.
Stavbu financovala obec Benešov u Semil spolu s obcemi Košťálov a Slaná u Semil, do jejichž katastru náleží levý břeh řeky Jizery. Přispěla rovněž firma Kredit Centrum Semily. U příležitosti slavnostního otevření lávky byla vydána pamětní medaile s jejím motivem.
V období let 2021–2024 vznikl při jezu rybí přechod doplněný vodní vírovou elektrárnou. Kromě primárního odstranění migrační překážky pro ryby je stavba přechodu unikátní svým energetickým využitím, které nebylo v České republice dosud realizováno. Malá vírová elektrárna s pomaloběžnými turbínami je šetrná k rybám a umožňuje jim obousměrnou migraci. To přispívá ke zdraví vodní populace. Stavbu rybího přechodu realizoval spolek Svatý Petr s využitím dotace z Evropské unie.
Vítejte na stránkách obce Benešov u Semil! - Benešov u Semil
