Loučky
Loučky byly založeny pravděpodobně mýtiči lesů či uhlíři, neboť „loučka“ kdysi označovala vymýcený borový les. K prvním majitelům Louček patřil Vok z Rotštejna, syn Jaroslava z Hruštice z rodu Markvarticů, jenž založil město Turnov a hrad Valdštejn. První písemná zmínka o obci však pochází až z roku 1499. V roce 1514 získal Loučky i s celým maloskalským panstvím Jindřich Šťastný z Valdštejna. V roce 1538 se novým pánem stal Jan z Vartemberka, jehož celé panství získal roku 1623 jako konfiskát Albrecht z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti v roce 1634 se stal majitelem Louček Mikuláš Desfours, jehož potomci vlastnili panství až do poloviny 19. století. Samostatnou obcí se Loučky staly po roce 1850.
Obci dominuje pozdně barokní kostel sv. Antonína Paduánského, založený v roce 1787. Podle lidové pověsti jej nechala postavit hraběnka Antonie Desfours, která jej chtěla vidět jako dominantu při pohledu z oken svého hruborohozeckého zámku.
Lokalita Podloučky, nacházející se na katastru obce, byla v roce 2010 vyhlášena přírodní rezervací. Je druhou nejbohatší přírodní lokalitou celého Českého ráje – domovem osmi druhů přísně chráněných rostlin, více než dvaceti druhů živočichů a pětice druhů zvláště chráněných hub. Na cestě do Podlouček stojí chráněná lípa srdčitá.
Druhý památný strom na území obce, hrušeň planá, roste na stezce k Fialníku. Jako památný strom byla vyhlášena v roce 2023, neboť je výraznou krajinnou dominantou. Díky jejímu umístění a malebnému uspořádání koruny je estetickyi ekologicky hodnotná. Její odhadované stáří je sto let.
Na jižním okraji obce se nachází nejvýznamnější naleziště zkamenělin středního turonu v Čechách.
Obcí prochází zelená cyklotrasa č. 4099 z Malé Skály na Chutnovku a modrá turistická trasa z Malé Skály na Rotštejn.
