Příšovice
Význam názvu vsi je jazykovědci vykládán jednoduše: jméno Příšovice znamená ves lidí Příšových. V průběhu historie bylo možné zaznamenat tyto podoby názvu obce: Czissowicz (1318), Pryssowicze (1534, 1543, 1559), na vsi Przissowiczych (1614).
Příšovice se v historických písemných pramenech poprvé připomínají v roce 1318 v dědičném držení Vikarta z Polné, majitele statku Všeň. Okolo roku 1400 byla ves v majetku cisterciáckého kláštera Hradiště. V r. 1534 byly Příšovice spolu s dalšími obcemi prodány nejvyššímu purkrabímu Janovi z Vartenberka na Zvířeticích. V roce 1564 se Příšovice dostaly ke statku Svijany. V r. 1622 byly Příšovice v držení Albrechta z Valdštejna a stále patřily ke Svijanskému panství, a to až do r. 1945. V roce 1624 měly Příšovice 30 stavení.
Obec Příšovice
Ves Příšovice se v historických písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1319, ovšem lidé zde žili už mnohem dříve. Nejstarší ze zdejších četných archeologických nálezů pochází z mladší doby kamenné, tedy asi z období 5 000 let před naším letopočtem. Dokonce i jméno obce je prastaré a odkazuje ke starému českému kmenu Charvátů a jejich praotci Priešovi.
Příšovice se v roce 1564 staly součástí panství Svijany a zůstaly tak až do roku 1945. Toto rozsáhlé a významné panství vlastnil mimo jiné i Albrecht z Valdštejna a od roku 1820 do roku 1945 francouzský knížecí rod Rohanů, který sídlil na nedalekém zámku Sychrov. Obec v minulosti zažila pět vojenských vpádů. V době třicetileté války ji dvakrát vyplenili Sasové a jednou Švédové, kteří se sem vrátili znovu ve válce o rakouské dědictví v roce 1741. Poslední vpád obec zažila v rámci prusko-rakouské války v roce 1866, kdy ji obsadili Prusové.
V současnosti v Příšovicích žije okolo 1 300 obyvatel a stojí zde téměř 300 domů, v minulosti to ale bylo výrazně méně. V roce 1624 byly Příšovice malou vesnicí s pouhými třiceti staveními, v roce 1773 bylo domů již 46 a žilo zde 308 obyvatel, v roce 1900 bychom pak napočítali 591 lidí v 88 domech. Vzrůstajícímu počtu obyvatel odpovídal i rozvoj obce, a tak zde byla v letech 1808 až 1813 vybudovaná císařská silnice od Podolí (Svijan) k Turnovu a v roce 1850 zde vyrostla kamenná školní budova, aby už místní děti nemusely docházet do Přepeř (v létě) nebo se učit v obecní pastoušce (v zimě). Dne 15. října 1865 projel přes Příšovice první ověnčený vlak po nové železnici z Prahy do Turnova, ale vlaková stanice zde vznikla až v roce 1911. V roce 1912 byl postaven zdejší most přes Jizeru. Do sedmdesátých let minulého století měla obec zemědělský charakter, pak se zde ale začal rozvíjet i průmysl a bylo vystavěno sídliště, díky kterému se výrazně zvýšil počet obyvatel.
V Příšovicích se nachází kaple sv. Václava z roku 1884 a několik mimořádně cenných ukázek lidové architektury, zejména Bičíkův a Holánův statek.
Na katastru obce se také nacházejí dvě velká jezera, zvaná Písečáky, která vznikla těžbou písku pro zdejší panelárnu a která dnes nabízejí prostor pro rekreaci a vodní sporty.
Velký a Malý Písečák
K nejoblíbenější lokalitě Příšovic patří již několik desítek let dvě jezera, která byste na historických mapách hledali marně. Takzvané Písečáky vznikly jako důsledek těžby štěrkopísků pro místní panelárnu, která zde probíhala od 50. do 90. let 20. století, a následného zaplavování těžebního prostoru vodou z Jizery. Větší z Písečáků dosahuje rozlohy 28,1 ha, menší s ostrovem pak 12,6 ha. Především Velký Písečák slouží již od 70. let ke koupání, rybolovu i k oblíbenému windsurfingu, který zde zažíval svůj vrchol na přelomu 80. a 90. let. Odpovědí na nové vzniklou vodní plochu bylo založení Jachetního klubu a vybudování zázemí pro jeho provoz na východním břehu jezera. Na Malém Písečáku je surfování a jachtařský sport zakázán. Od roku 2008 platí pro aktivity na jezerech přísnější provozní řád, který respektuje jak vznik kempu mezi oběma jezery, tak prodloužení turistické trasy č. 7318 i cyklotrasy č. 3048 a vyhlášení biokoridoru a vodárenského pásma 3. stupně. Na plavce, kteří kdysi překonávali rozsáhlou vodní plochu s cílem nalézt ukryté mělčiny, už dnes nenarazíte, protože s ohledem na pohyb jachet je plavání povoleno pouze do vzdálenosti 20 metrů od břehu. Západní části břehu Malého Písečáku lze využívat jako nudistickou pláž. V posledních letech se stal oblíbenou zastávkou místních i turistů krytý stánek s občerstvením.
Oblast Písečáků nezažívala vždy klidná období. Tragédií pro místní organizaci českého rybářského svazu se stal počátek prosince roku 1993, kdy došlo k masivnímu úhynu ryb. Zahynulo na sedm tun kaprů, candátů, úhořů, štik a tolstolobiků, z nichž některé kusy dosahovaly hmotnosti až 20 kg. Jak ukázalo vyšetřování, příčinou úhynu byla vysoká koncentrace dusíkatých látek, způsobená průsakem chlévské mrvy nebo hnoje do vodní nádrže během silného tání sněhu. Počátkem března 2000 zdevastovala široké okolí obou jezer povodeň na řece Jizeře a 23. července 2009 zase přívalový déšť spojený s vichřicí.