Vlastibořice
Podle archeologických nálezů jsou Vlastibořice jedním z nejstarších sídel kraje. Na území obce přicházeli ojedinělí lovci již v mladší době kamenné a trvale osídlena byla tato oblast už od druhého tisíciletí př. n. l. V prvním tisíciletí se zde objevuje lid popelnicových polí a slovanský lid tzv. hradištní kultury.
Vlastibořice byly zemanským sídlem s tvrzí doloženou poprvé již roku 1357. Místní zeman byl zřejmě i stavebníkem zdejšího, původně románského kostela sv. Kateřiny Alexandrijské. Jeho dnešní vzhled je ale výsledkem barokní přestavby, která proběhla v polovině 18. století. Ve stejné době bylo pořízeno i dodnes dochované vnitřní zařízení kostela. Křížovou cestu a další sochy vytvořil o sto let později sochař Petr Bušek, proslavený svými dřevořezbami na nedalekém zámku Sychrov. Nad hlavním portálem kostela se nachází erb rodu Rohanů, k jehož Sychrovskému panství Vlastibořice náležely. Kostel je obklopen roubenou dřevěnou ohradou. Uvnitř se nachází nejen hřbitov s mnoha cennými kamennými náhrobky (mimo jiné je zde pohřbena i rodina sochaře Buška), ale také rozložitá dřevěná zvonice ze 17. století a zděná kostnice z 18. století. V ní jsou uloženy kosti přibližně 140 místních občanů, kteří zemřeli během morové epidemie v roce 1771.
Na návsi stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého a u silnice na jižním okraji obce socha Panny Marie.
Vlastibořice – U křížku
V nadmořské výšce 392 m n. m., na místě, kterému místní neřeknou jinak než U Křížku, se vám nabízí krásný rozhled na široké okolí. Pokračovat v cestě můžete nejen pěšky po modré značce na pohádkový zámek Sychrov, ale také po jedné ze dvou cyklotras. Ta s číslem 3049 spojuje Turnov a Český Dub, zatímco cyklotrasa 3044 vede po hřebenech mezi Jabloncem nad Nisou a Mohelnicí nad Jizerou. Nedaleko se nacházejí Vlastibořice a jejich části Jivina a Sedlíšťka, ve kterých se dochovala řada roubených stavení.
Blízké návrší se stožárem je Kamenec (412 m n. m.), směrem na SSV vidíte osadu Vrchovina a Kostelní vrch (456 m n. m.), pod nímž z letiště Hodkovice nad Mohelkou vzlétají malá sportovní letadla, větroně a rogala. Dále je směrem na SV vidět vrch Kopanina (657 m n. m.) a hrad Frýdštejn, východně pak strážnou horu Českého ráje Kozákov (744 m n. m.) a JV směrem typickou siluetu hradu Trosky (489 m n. m.). Přejdete-li kousek po silnici ve směru na Sychrov, uvidíte severním směrem Javorník, od nějž stoupá hřeben k dominantě tohoto kraje Ještědu (1012 m n. m.). Na JJV leží Turnov a Hruboskalské skalní město. Na jihu se pak rýsuje kostelík ve Všeni, dále dva kopce sopečného původu Vyskeř (466 m n. m.) a Mužský (463 m n. m.) a pod Mužským pískovcové stěny Drábských světniček. Směrem na JJZ se z pojizerské nivy vypíná někdejší sopečný komín Káčova s vysílačem (351 m n. m.). Na západě pak můžete zahlédnout siluetu Bezdězu (606 m n. m.) a vrch Ralsko (696 m n. m.).